Jako nezaujatý čtenář a občan města bych po přečtení příspěvku "Radní schválili redakční radu Radničního zpravodaje", zveřejněného na webových stránkách města, zcela jistě zajásal. Budeme mít redakční radu, jasná pravidla pro tvorbu obsahu a rada při schvalování dokonce vyšla vstříc i požadavkům opozice. Co víc si přát ?
Ďábel se však, jako obvykle, skrývá v detailu. Na některé detaily se tedy podívejme podrobněji :
Původní návrh předložený hnutím ANO na posledním jednání zastupitelstva města vycházel z potřeby dodržovat povinnosti stanovené tiskovým zákonem, tj.
"poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku" a
"poskytnout přiměřený prostor pro sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva". Protože byl dosud Radniční zpravodaj hlásnou troubou jedné vládnoucí strany, ani jednu z těchto povinností dlouhodobě nesplňoval. Kde nebyl žalobce, nebyl ani soudce. Časy se však mění.
1) Původní návrh opozice zahrnoval vytvoření redakční rady jako výboru Zastupitelstva města se členy nominovanými všemi politickými subjekty zastoupenými v zastupitelstvu, což by dle našeho názoru nejlépe zajistilo objektivitu a vyváženost poskytovaných informací (žádné řešení není dokonalé, ale toto by nejlépe reflektovalo výsledek komunálních voleb). Jako kompromis následně navrhovalo 13 opozičních zastupitelů alespoň jmenování 3 členů redakční rady nominovaných koalicí a 2 členů nominovaných opozicí, ani tento kompromis však nebyl koalicí vyslyšen.
Rada města namísto toho podřídila redakční radu sama sobě, což jí umožní i nadále ovlivňovat její činnost. Opticky sice může na čtenáře působit dobře, že jsou v redakční radě jmenováni zástupci zaměstnanců MěÚ, zástupci občanů města atd., faktem však zůstává, že tito tzv. zástupci veřejnosti nevzešli z žádného demokratického výběrového řízení, ale byli vybráni a jmenováni koalicí jako její loajální zástupci. Až praktické zkušenosti nám ukáží, co v redakční radě zmůže jediný zástupce opozice proti čtyřem zástupcům koalice.
2) Původní návrh opozice zahrnoval vytvoření pravidel nejen pro tvorbu obsahu Radničního zpravodaje, ale i pro provozování dalších sdělovacích prostředků včetně webových stránek města, na jejichž obsah by dohlížela stejná redakční rada.
Rada města namísto toho schválila redakční radu a pravidla pouze pro Radniční zpravodaj, přičemž příspěvky na webových stránkách města zůstanou i nadále bez jakýchkoli pravidel a kontroly. Vyšli tedy radní skutečně vstříc návrhům opozice a nebo pouze akceptovali nezbytné minimum, které jim ukládá zákon ? Povinnosti stanovené tiskovým zákonem se totiž vztahují pouze na Radniční zpravodaj a nikoli již na obsah webových stránek.
3) Schválená "Pravidla pro vydávání Radničního zpravodaje" nebyla dosud zveřejněna. Ačkoli opoziční zastupitelé výslovně žádali šéfredaktorku RZ paní Břeňovou o návrh těchto pravidel, nedostali je k připomínkování ani před schvalováním radou města a bohužel ani poté neobdrželi schválenou verzi. Proč asi ? Některé signály napovídají, že jejich obsah může naplňovat rčení o nažraném vlkovi a celé koze, např. nedostatečnými kontrolními mechanismy pro zajištění objektivity a vyváženosti poskytovaných informací či omezením počtu vyjádření každého zastupitele pouze na 1x ročně.
Schválené kroky napovídají, že vedení města konečně začíná brát povinnosti stanovené tiskovým zákonem vážně, což už samo o sobě je velkým posunem vpřed. Za vstřícnost vůči požadavkům opozice bych je ale rozhodně nenazýval. Moc rád bych se však v této své opatrnosti mýlil, třeba nás další zkušenosti přesvědčí, že to mysleli skutečně upřímně a vážně
Petr Urbánek