Sportovní disciplíny lze porovnávat různými hledisky. Jedním z nich je bez pochyby prospěšnost příslušného sportu pro celkový rozvoj dětí a mládeže. Pokusím se v krátkém příspěvku porovnat některé sporty z hlediska jejich prospěšnosti ve výchovném procesu.
Na první místo určitě patří plavecké sporty, které zachraňují životy, a to především dětí. Na další místo řadím základní gymnastická cvičení, která jsou potřebná pro získání í základů rozvoje síly a orientace v ploše a prostoru. Hned za základní gymnastiku nutno řadit atletický trénink, který je potřebný pro všechny sporty. Dnes bohužel. jsou tyto základní disciplíny podceňovány. Do sportu vstoupila raná specializace a s ní i do určití míry i zvýšený výskyt úrazů dětí i mládeže. Myslím, že není normální, aby měl dorostenec za sebou v 17 – 18 letech několik operací kolen, kotníků a dalších částí pohybového aparátu. Nevím, jak jsou zpracovány osnovy základní tělesné přípravy, ale vím, že někteří učitelé se vyhýbají alibisticky sportům, které je v hodinách TV příliš zaměstnávají a tím ještě více podporují lenost a neohrabanost dětí. Výkonnostní růst začíná ve 12 letech dítěte, kdy už je fyzicky zdatné a relativně samostatné. Očekával bych pomoc všech učitelů základní Tv ve spolupráci s trenéry klubů, očekával bych nezávislého koordinátora sportů, zaměstnance města, který bude mít dokonalý přehled co se ve sportu ve městě skutečně odehrává. Tomu musí být nápomocno vedení města. Sportovní komise nebude v takovém případě vůbec potřebná. Zamysleme se všichni i nad spojením být efektivní a prospěšný.